Když potřebujete rozumět tomu, co čtete

Pojmy, na které narazíte v seznamu brokerů, v sazebníku i v kalkulačkách. U každého vysvětlení běžnou řečí a k tomu to, kdy vás ten pojem reálně stojí peníze.

Základy

8 pojmů

Broker: Zprostředkovatel, přes kterého podáváte pokyny na burzu. Sám nic neprodává, jen vás na trh pustí.
V praxi
Vybíráte si firmu, které svěříte peníze i cenné papíry. Rozhoduje licence, sazebník a to, kdo je smluvní stranou.
Akcie: Podíl na firmě. S ní roste i klesá hodnota vaší akcie a firma vám může vyplácet dividendu.
V praxi
Nejde o vklad ani o půjčku. Když firma skončí, akcionáři jsou v řadě poslední a mohou přijít o vše.
ETF: Fond obchodovaný na burze jako akcie. Jedním nákupem koupíte podíl na desítkách až tisících firem.
V praxi
Levný způsob, jak nedržet jeden titul. Sledujte roční nákladovost fondu, ta se platí bez ohledu na výsledek.
Dluhopis: Půjčka firmě nebo státu s dohodnutým úrokem a datem splatnosti.
V praxi
Výnos znáte dopředu, riziko nese schopnost dlužníka splatit. U korporátních dluhopisů je to hlavní otázka.
Portfolio: Souhrn všeho, co držíte, napříč nástroji, měnami a trhy.
V praxi
Riziko se posuzuje na úrovni portfolia, ne jednotlivého titulu. Deset akcií z jednoho sektoru je jedna sázka.
Burza: Regulované místo, kde se potkávají pokyny k nákupu a k prodeji.
V praxi
Pravidla a otevírací hodiny burzy rozhodují o tom, kdy a za kolik váš pokyn projde. Ne jen sazebník brokera.
Index: Koš vybraných titulů, jehož hodnota se počítá jako jedno číslo. Například S&P 500 nebo PX.
V praxi
Index sám koupit nejde, kupujete fond, který ho kopíruje. Rozdíl mezi nimi je nákladovost a přesnost kopie.
Likvidita: Jak snadno se dá titul koupit nebo prodat, aniž by to pohnulo jeho cenou.
V praxi
U málo likvidních titulů zaplatíte víc na spreadu a velký pokyn nemusí projít za cenu, kterou vidíte.

Poplatky a náklady

8 pojmů

Sazebník: Ceník brokera. Bývá psaný jako soubor podmínek a limitů, ne jako jedno číslo za obchod.
V praxi
Věta „0 % do 100 000 EUR měsíčně“ není cena. Než ji přijmete jako nulu, ověřte si, že do limitu patříte.
Provize: Poplatek za provedení jednoho pokynu. Pevná částka, procento z objemu, nebo obojí s minimem.
V praxi
U malých pravidelných nákupů rozhoduje minimum za obchod. Sto korun z pěti set je dvacet procent.
Měnová konverze: Přirážka ke kurzu, kterou platíte při obchodu v jiné měně, než máte na účtu.
V praxi
Sazebník ji často neuvádí jako poplatek, je schovaná v kurzu. U pravidelného investování převáží nad provizí.
Spread: Rozdíl mezi nejlepší nabídkou k nákupu a k prodeji v okamžiku obchodu.
V praxi
Platíte ho při každém vstupu i výstupu, i když ho sazebník neuvádí jako poplatek. U málo likvidních titulů převáží nad provizí.
Vedení účtu: Pravidelný poplatek za samotnou existenci účtu, typicky měsíční nebo roční.
V praxi
Běží, i když neobchodujete. U malých portfolií dokáže sám o sobě sežrat celý roční výnos.
Poplatek za nečinnost: Účtuje se, když po stanovenou dobu neprovedete žádný obchod.
V praxi
Postihuje přesně ty, kdo nakoupí a drží. Než účet opustíte, ověřte si, jestli na něm poplatek dál neběží.
Minimální vklad: Částka, kterou musíte poslat, aby vám broker účet otevřel nebo aby šel použít.
V praxi
U většiny brokerů je nulový. Kde jde o statisíce, není to nabídka pro vás, ať vypadá sazebník jakkoli.
TER: Celková roční nákladovost fondu v procentech ze spravovaného majetku.
V praxi
Strhává se průběžně z hodnoty fondu, nikdy vám nepřijde faktura. Za třicet let dělá desetina procenta hodně.

Licence a ochrana

5 pojmů

Regulátor: Úřad, který brokerovi vydal licenci a dohlíží na něj. V Česku Česká národní banka.
V praxi
Bez licence nemáte kam podat stížnost a nevztahuje se na vás žádný garanční systém. Ověřujte v registru.
MiFID: Evropská pravidla pro obchodníky s cennými papíry. Určují, co vám broker musí sdělit a otestovat.
V praxi
Proto vyplňujete investiční dotazník. Není to formalita, rozhoduje o tom, co vám broker smí prodat.
Garanční systém: Fond, který vyplatí část majetku, když obchodník zkrachuje. V EU obvykle do 20 000 eur.
V praxi
Kryje selhání obchodníka, ne špatnou investici. Ztrátu z poklesu ceny vám nikdo nenahradí.
Oddělení majetku: Povinnost vést peníze a cenné papíry klientů odděleně od majetku obchodníka.
V praxi
Bez něj se váš majetek při krachu smíchá s majetkem firmy. Je to první věc, kterou v prověrce hledáme.
Entita ve smlouvě: Právnická osoba, se kterou skutečně uzavíráte smlouvu. Nemusí to být firma z reklamy.
V praxi
Licenci má konkrétní entita, ne značka. Rozdíl mezi nimi je nejčastější slepé místo českých investorů.

Obchodování

8 pojmů

Tržní pokyn: Pokyn k okamžitému nákupu nebo prodeji za nejlepší dostupnou cenu.
V praxi
Provede se skoro jistě, ale cenu předem neznáte. U málo likvidních titulů může skončit výrazně jinde.
Limitní pokyn: Pokyn s horní cenou pro nákup nebo dolní pro prodej. Za horší cenu se neprovede.
V praxi
Cenu máte pod kontrolou, provedení ne. Když trh na vaši úroveň nedojde, pokyn zůstane viset.
T+2: Vypořádání dva pracovní dny po obchodu. Americké burzy přešly na T+1.
V praxi
Peníze z prodeje nemáte hned k dispozici. Kdo počítá s okamžitým převodem, naráží právě tady.
Frakční akcie: Možnost koupit zlomek jedné akcie, tedy investovat pevnou částku místo pevného počtu kusů.
V praxi
Bez nich se u drahých titulů nedá pravidelně investovat malé částky. Ne každý broker je nabízí.
Volatilita: Míra kolísání ceny v čase.
V praxi
Není totéž co riziko ztráty, ale rozhoduje o tom, jestli svou pozici v propadu ustojíte. Většina lidí přeceňuje, kolik snesou.
Pákový efekt: Obchodování s vypůjčenými prostředky, kdy se zisk i ztráta násobí.
V praxi
Páka zvyšuje ztrátu stejně jako zisk. U retailových CFD může ztráta překročit vloženou částku, pokud broker nemá ochranu proti zápornému zůstatku.
Margin call: Výzva k doplnění zajištění, když hodnota pozice na páku klesne pod požadovanou úroveň.
V praxi
Když ji nesplníte včas, broker pozici uzavře sám, a to za aktuální cenu. Ztrátu tím realizuje bez ohledu na váš názor na trh.
Lock-up: Období po vstupu firmy na burzu, kdy zakladatelé a časní investoři nesmí prodávat.
V praxi
Jeho konec bývá dnem, kdy se na trh vylije nová nabídka. Termín je veřejně známý dopředu.

Daně a výnos

7 pojmů

Časový test: Osvobození zisku z prodeje cenných papírů držených déle než tři roky.
V praxi
Stačí splnit jeden z obou testů. U dlouhodobého držení bývá to nejlevnější daňové opatření, jaké máte.
Hodnotový test: Osvobození, pokud součet příjmů z prodeje cenných papírů za rok nepřesáhne zákonný limit.
V praxi
Počítá se objem prodejů, ne zisk. Jeden velký prodej vás z limitu vyřadí, i když jste na něm prodělali.
Srážková daň z dividend: Daň sraženou státem, ve kterém firma sídlí, ještě než vám dividenda dorazí.
V praxi
U amerických titulů se bez podepsaného formuláře W-8BEN sráží dvojnásobek. Podepisuje se u brokera, ne na finančním úřadu.
Daňový report: Podklad od brokera se souhrnem obchodů a příjmů ve tvaru použitelném pro české přiznání.
V praxi
Bez něj si musíte obchody dohledat a přepočítat sami. U stovek pokynů ročně je to práce na celý večer.
Nominální výnos: Výnos před započtením poplatků a inflace. Číslo, které se obvykle cituje.
V praxi
Sám o sobě neříká, kolik si za výsledek koupíte. Rozdíl proti reálnému výnosu bývá větší, než se zdá.
Reálný výnos: Výnos po odečtení poplatků a inflace, tedy vyjádřený v dnešní kupní síle.
V praxi
Tohle je jediné číslo, které o vašem majetku něco vypovídá. Podle něj se rozhoduje, ne podle nominálního.
P/E: Poměr ceny akcie k zisku na akcii.
V praxi
Sám o sobě neříká, zda je titul drahý. Smysl dává jen ve srovnání se sektorem a s vlastní historií dané firmy.